Technologie depolymerizace

Technologie mobilní depolymerizace

Koncem roku 2017 implementavala společnost Flenexa plus s.r.o. inovativní technologii, které z ojetých pneumatik (případně také jiných vstupů – např. plastů) vyrábí olej pro další využití v chemickém průmyslu, uhlík pro další energetické využití a energeticky bohatý plyn, který je zpracováván na teplo pro provoz zařízení.

Tato technologie naplňuje princip udržitelného rozvoje a přispívá tím k zachování přírodních zdrojů i pro budoucí generace.

Díky implementaci této technologie nabídla společnost Flenexa plus s.r.o. ekologický a dlouhodobě udržitelný způsob likvidace pneumatik v porovnání se současným skládkováním či spalováním. Efektivita zamýšleného způsobu zpracování je zajištěna jak na vstupu, kdy dochází k likvidaci pneumatik, jejichž současný způsob využití představuje vysokou zátěž pro životní prostředí, tak na výstupu v podobě dále průmyslově využitelných druhotných surovin.

Zpracování pneumatik jako celosvětový problém

Skladování a likvidace použitých pneumatik dnes představuje velice závažný celosvětový problém. Každým rokem se počet vozidel ve světě zvyšuje, a tak logicky roste i množství vyřazených ojetých pneumatik. Globální zásoby tohoto odpadu se odhadují na zhruba 25 mil. tun, přičemž ročně se vyprodukuje dalších 7 mil. tun. Na Evropu připadá 2 mil. tun použitých pneumatik (3 mld. kusů), přičemž 77 % z nich se uchovává na skládkách, protože pro ně není vhodné ekonomické a ekologické řešení formou recyklace nebo likvidace.

Pouze necelá čtvrtina objemu vyřazených pneumatik v současné době najde další využití např. ve formě drtě pro výrobu pryžových výrobků, jako součást chodníků anebo jako palivo v energetických provozech. Převážná část opotřebovaných pneumatik je stále ukládána na skládky, což přináší významná rizika z pohledu dopadu na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat (při styku s vodou se z pneumatik uvolňují toxické sloučeniny, které při nedostatečném zabezpečení místa skládky mohou zamořit okolí).

Vzhledem k tomu, že žádný z výše popsaných způsobů nakládání s pneumatikami není dlouhodobě udržitelný, snaží se lidstvo vyvinout takový způsob recyklace pneumatik, který bude jednak šetrný k životnímu prostředí, ale také ekonomicky efektivní (přece jen jsou pneumatiky velice cennými polymerními materiály, kdy jedna tuna pneumatik obsahuje cca 700 kg gumy, kterou lze znovu použít pro výrobu paliv či dalších průmyslových produktů). Vhodným řešením, které naplňuje oba výše uvedené aspekty, mohou být technologie fungující na principu pomalého termického rozkladu bez přístupu vzduchu.

Technologie pyrolýzního rozkladu je oproti uvedeným způsobům zpracování mnohem ekologičtější a také efektivnější, jelikož produkuje druhotné suroviny, jež jsou dále využitelné v průmyslových procesech (nevýhodou spalování či drcení pneumatik je mj. skutečnost, že se při těchto procesech využije pouze malá část energie, která je v tomto materiálu obsažena, zatímco u pyrolýzy je energetická účinnost mnohem vyšší).

Popis projektu

Základem zařízení je technologie nízkoteplotního rozkladu vulkanizované gumy v anaerobním prostředí. Vznikající plynné produkty tepelného rozkladu se vyvádí do chladícího mechanizmu a rozdělují se na plynné a kapalné frakce. Tato aerosolová směs podstupuje několik stupňů filtrace a kondenzace.

V prvním stupni se odděluje těžká kapalná frakce s teplotou varu 350-370 °C (motorová nafta). Dále se ve druhém stupni odděluje kapalná frakce o teplotě varu 240-260 °C a ve třetím stupni se oddělují kapalné frakce o teplotě varu 120 °C. V posledním čtvrtém stupni probíhá kondenzace kapalné frakce za teploty 70 °C (benzín) a zároveň se odděluje voda od pyrolýzní kapaliny.

Doplňující čištění směsi se uskutečňuje za pomoci vodní páry, která vzniká jako produkt chlazení pyrolýzního koksu v závěrečné části procesu. Pára se mísí se vznikajícími plyny a váže na sebe škodlivé příměsi. Po ochlazení v chladícím mechanizmu se odděluje, filtruje a používá v dalším cyklu. Filtrát se ze zařízení vyvádí jako doplňkový, dále využitelný produkt, jehož podíl na celkovém objemu směsi je přibližně 0,01 %. Filtrát se skládá z těžkých kovů, siřičitanů, síranů, dusičnanů, uhličitanů, chlorovodíku, anhydridů kyselin. Plyny nezkondenzované v posledním stupni se stávají součástí směsi jako podpůrné palivo uvnitř reaktoru.

Z hlediska principiálního jde o chemický proces, který rozkládá dlouhé řetězce uhlovodíků na kratší, znovu využitelné.

Závěry a výstupy

Cílem projektu byla implementace technologie pyrolýzního rozkladu pneumatik, jež bude znamenat snížení negativních dopadů spojených s aktuálně převažujícími způsoby nakládání s vyřazenými pneumatikami (skládkování a spalování). Tento záměr se podařilo realizovat a technologii zprovoznit a představit veřejnosti. Realizace projektu přinesla pozitivní snížení emisí CO2 a snížení spotřeby primárních surovin. Projekt zároveň generuje i další environmentální a sociální přínosy (příspěvek k plnění závazků ČR v oblasti nakládání s odpady, snížení emisí vznikajících při přepravě odpadů apod.).

Dotace a spolufinancování

Projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci operační programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – I. Výzva – aktivita c) DRUHOTNÉ SUROVINY.

Název projektu je Mobilní zařízení nízkoteplotního, pyrolýzního rozkladu jméno žadatele Flenexa plus s.r.o.. Projekt byl realizován v termínu 8/2016 – 8/2017 s celkovými způsobilými výdaj 6 300 000 Kč a dodací 2 835 000 Kč.

Leták projektu